Nejdřív mě překvapilo, jak je knížka silná. Což vždy může být pro čtenáře velká přednost, nebo také kámen úrazu. Zvláště v případě, když nejsem čtenářem fantasy (knihy o Mnohovesmíru za fantasy prostě nemůžu považovat) a současným společenským románům se spíš vyhýbám, a Alžběta a drak slibovala naplnit oboje. Jak už jsem předeslala, nejsem znalec ani jednoho, ani druhého žánru, tak můžu jen napsat, že Alžběta je velice čtivá a napínavá četba a že mi nakonec kniha až tak silná nepřipadala. Vlastně nakonec byla poměrně tenká, klidně bych četla dál a dál. Protože děj je bohatý, postavy i problémy zajímavé a stejně jako tady u nás, i v Království, ve světě draků, žijí jak lidé dobří a stateční, tak i takoví, kteří nemají žádné skrupule dostat se co nejvýš a pak svou moc zneužívat. Ovšem jen do doby, než se jim lidé spolu s draky dokážou postavit a zvítězit nad nimi. My všichni máme draka v sobě, jen na to občas zapomínáme, a nejspíš to dokonce často ani netušíme. Ale pokud svého draka dokážeme probudit, seznámit se s ním a nakonec ho dokážeme i osedlat a létat na něm, staneme se svododnějšími a silnějšími. To je další z poselství, které kniha Alžběta a drak přináší, a také další důvod, proč si knihu přečíst a doufat, že jednoho dne nás Alžběta znovu pozve do svých světů.